HOME | HISTORIE | DISKOGRAFIE | FOTOGALERIE | SLOVNÍK | KONTAKT  



               
AKTUALITY      VZKAZY   
AKTUALITY
7.9.04
Kdo byl Pavel Sikora a jeho vliv na rozvoj horské cyklistiky


   V současnosti by bylo patrně velmi těžké posuzovat vliv Pavla Sikory na rozvoj horské bicyklistiky, protože jeho role v životním příběhu Dr. Kozla je značně rozporuplná. Jisté však je, že právě důsledky jeho konání přivedly posléze našeho génia k dobrovolnému odchodu do zahraničí.

   Avšak abychom začali od začátku. Kozlův deník hovoří o tom, že se sgt. Paulem Sikorou se seznámil již v roce 1940 v době svého působení u R.A.F. Tento světlovlasý hoch odlétal jako palubní střelec s Kozlem desítky bojových letů. V boji prokázal častokrát značnou odvahu, za což byl mnohokrát vyznamenán. Měl pouze jedinou chybičku, která ovšem jeho službě u královského letectva nebyla na závadu, nicméně o to více vadila jeho spolubojovníkům. Neměl totiž hudební sluch. U palubního střelce tato drobnost nevadila stejně jako by nevadila u náčelníka proviantního skladu či mechanika. Problémem ovšem bylo to, že velmi často a rád hrál svým kamarádům na banjo a když se rozjel, tak k tomu i zpíval. Podle Kozlových vzpomínek měl neuvěřitelnou výdrž. Cituji:
- "Paul tento týden již podeváté dostal deku a major mu vyhrožoval trestem smrti, ale už zase brnká na ten pekelný nástroj."


Fotografie z Kozlovy pozůstalosti: Posádka poručíka Malloneye (v horní řadě druhý zleva) při instruktáži, kterou Kozel a jeho muži prováděli pro americké letce v r. 1942. Jediná dochovaná fotografie, na které se št.kpt. Kozel nachází spolu se sgt. Paulem Sikorou. Kozel je ve spodní řadě nalevo, vedle něj se nachází Sikora.


   Je jisté, že drobné ústrky svých spolubojovníků Sikora přežil, stejně jako celou válku a spolu s Kozlem se vrátil do vlasti. Vzhledem k tomu, že pocházel z tohoto kraje, sehrál zřejmě i jakousi roli v tom, že se Jan Egon rozhodl přijmout místo v železárnách. Zde však stavíme trochu na vodě, protože Kozlovy deníky o důvodech mlčí. Nicméně je pravdou, že se i s přáteli Dr. Szmekem a Ing. Morcinkem podílel na pokusech s horským bicyklem. V této společnosti však měl přísně zakázáno hrát na banjo a zpívat. Tento zákaz však měl na počátku roku 1947 zcela racionální charakter – zakázáno měl zejména hrát na banjo, protože se mu na dlani objevila malá hrčka, kterou šikovný lékař Dr. Szmek velmi elegantním chirurgickým zákrokem odstranil a byl v rekonvalescenci. Zpěv měl posléze zakázán z důvodů zcela praktických, protože pokud se rozjařená společnost po cyklistických výletech dala v kterémkoliv místním hostinci do zpěvu, hrozilo že Pavel dostane na bendžo.

   A bylo to právě 20. června roku 1947, kdy přijel do Třince Ing. Kopecký, obchodní ředitel firmy Laurin & Klement, aby s Kozlem jednal o prodeji licence jeho horského bicyklu pro sériovou výrobu. Pro tuto příležitost s sebou Kopecký přivezl pět členů pražského bicyklistického spolku „Přátelé šlapek“ a chtěl aby Jan Egon připravil několik vzorků svého vynálezu s tím, že uspořádají v rámci testu malý závod po okolních kopcích. Jan Egon chtěl do soutěže pochopitelně nasadit nejsilnější kalibr a tak kromě favorizovaného Františka Ryži vsadil i na zdatného Pavla Sikoru. V tuto chvíli se zdálo, že je vybojováno a náš vynálezce se těšil, jak dá nový model bicyklu všem běžným strojům na frak. V předvečer závodu si zapsal:
Kdeže na nás s Přáteli šlapek. Co že si myslí ten Kopecký, že jsme dělali ve volném čase v Anglii. (Myšlen samozřejmě každodenní cyklistický trénink.)

   A tak když stanulo 8 borců na start, Kozel se ještě usmíval. Ryžův drive byl neuvěřitelný, rychlost s jakou vyjel první kopec byla úžasná, bohužel nepřekročil svůj stín a při sjezdu skončil v prvním patníku. To by nebylo nic tak hrozného, kdyby se Dr. Szmek, který se snažil za Ryžou držet v těsném závěsu, dokázal Františkovi vyhnout. Bohužel vyhnuté měli v tu chvíli akorát ráfky a v závodu již nemohli pokračovat. Přesto Kozel stále věřil, že Pavel Přátelům šlapek ještě ukáže. Jel těsně za nimi, v klidu a pohodě, a zatímco pražští cyklisté šlapali co mohli, Pavel se začínal nudit. Protože na náročné 40ti kilometrové trati zbyl jako jediný s Kozlova týmu a nechtělo se mu celou dlouhou trať trávit samotnému, přidal se k pelotonu a chvilku potícím se a ztěžka dýchajícím Pražákům na pokraji sil vyprávěl vojenské historky a vtipy. Do té doby bylo v podstatě všechno v pořádku. V kterémkoliv okamžiku ještě mohl volně přišlápnout a zmizet zdecimovaným Přátelům šlapek daleko vpředu. Ale bohužel – následující děj je příkladem toho, jak zdánlivá maličkost stačí k tomu, aby se rozvoj nového průmyslového odvětví zdržel o cca 40 let. Jak jsme již uvedli, Pavel se nudil a pražští borci nebyli schopni na jeho vtipy reagovat. Proto zvolil něco pro povzbuzení a zanotoval si. Je asi v zásadě jedno, která to byla píseň, ostatní závodníci se později velmi lišili v názoru – někteří tvrdili, že zpíval árie z Rigoleta na slova Pec nám spadla, jiní se domnívali, že šlo o britskou hymnu říznutou Ovčáky čtveráky. Výsledkem tohoto neuváženého činu ovšem bylo to, že ostatní jezdci se vyděsili, zmobilizovali poslední zbytky sil, šlápli do pedálů a dali se na zběsilý úprk do cíle. Někteří posléze vypověděli, že i když byli zcela na pokraji sil, volili raději dobrovolnou smrt vyčerpáním než dále snášet Pavlovu pěveckou produkci. A tak když se překvapený Pavel vzpamatoval, byli ostatní už za horama.

   Kozel byl poražen, přesto však ještě doufal, že Ing. Kopeckého o kvalitách svého horského bicyklu přesvědčí a celou společnost pozval na večeři. Jak se stalo, že firma Laurin & Klement nakonec horský bicykl nekoupila, není zcela jasné. V útržkovitých vzpomínkách Dr. Szmeka se objevuje zmínka o jakési Sikorově večerní hudební produkci, která skončila přivoláním policie a hasičů. V deníku o večerním incidentu Kozel mlčí, nalezneme zde jen strohou poznámku:
"Sikoru zatkli, Kopeckého odvezli hasiči, Pražáci odjeli vlakem a já asi odjedu do Austrálie."
   Jednání s firmou Laurin & Klement definitivně končí a o několik měsíců později pak Jan Egon skutečně odjíždí, ovšem do Ameriky. Zbytek Kozlova příběhu je notoricky známý, málo toho ovšem víme o osudech Pavla Sikory. Ten se nám v roce 1947 definitivně ztrácí a posléze o mnoho let později vystupuje již jen ve zlidovělých písních. Bohužel zřejmě i tam se jedná o zcela náhodnou shodu jmen...

převzato z http://web.iol.cz/exco/


30.8.04
   Po téměř měsíční pauze jsme se setkali v Hrádku na obecní slavnosti a kupodivu jsme se navzájem poznali a nepletli si jména ani nástroje. Odehráli jsme to naostro a jestli se nepletu, tak byl i přídavek.
   V Nýdku jsme už hráli potmě a normálně mi ke konci začal odcházet hlas. Při Koszaarziskach jsem se začal dusit a při Tuberakowi jsem už místo zpěvu chrchlal, tak mi pomohli se zpěvem kluci.
   Moc dobré bylo hraní na Písečné a Bahenci. Loučili jsme se s létem a prázdninama a Buble říkal takové hlášky mezi písničkama, jako že průjem se řekne arabský Al-Srajda a já jsem dodal, že pes Usámy Bin Ládina je pro změnu Al-Pajda. Tak ať se Vám všem studujícím v tom novém školním roce daří a s chutí do toho a jsou tu prázdniny zimní. Tom


18.8.04
   Tak a dovolenku mám za sebou!! Honza s Janem si ještě užívají, Robert se neozývá a Buble je v takové pohodě, jak kdyby byl na łorlapie pořád.
   Já jsem se měl v Českém Ráji moc dobře. Počasíčko 100% letní. Škodu 125 musím tentokrát pochválit, protože udělala moc dobrou službu. Navštívili jsme Hruboskalsko, Prachovské skály, Ještěd, Babiččino údolí. Z hradů a zámků Valdštejn a Trosky. Taky koupaliště v Železném Brodě a Liberecký Aquapark Babylón. Jsou v něm úžasné "tobogdany". Některé hospody a obchody kolem Rovenska na Vás působí dojmem, jak kdyby se tam zastavil čas. Jsou otevřené jen pár dní v týdnu a to na velice omezenou dobu. Dokonce jsme pili i pivo za 12 kč a to točenou jedenáctku. Večer jsme vysedávali před naším baráčkem a při pohledu na osvětlené Trosky jsme popíjeli vodku a majitel se nestačil divit, cože je to za rituál pít jenom z jedné skleničky?! Tak jsme ho vyškolili a dnes už ví, že to jde na dva způsoby. A to podle hodinek, anebo ako sa kosí. A když štamprli dlouho drží v ruce, nepije a kecá, tak má mikrofón.
   Kromě turistiky a plavání jsme provozovali i pinčes. A co je hlavní, tak jsem si po dlouhé době zahrál muziku s exčlenem naší kapely Piškotem. Už se těším na Hraní do Hrádko-Nýdku a doufám, že Vy taky. Tak ahoj v sobotu.
Tom


28.07.04
   Ve stručnosti se rozloučím před dovolenou. Taky máme dnes poslední zkoušku u nejbohatšího člena Bubleho na jeho chatě pod Kozubovou. Pak se uvidíme až před 21. srpnem a doufám, že se poznáme a nevtrhnou tu zase Rusáci.
   A co sobotní akce? Bohumínský vlak pomalu přerůstá v rómský festival a byl jsem celkem pobaven, když mi hlavní organizátor na otázku, proč má už tři dny vypnutý mobil odpověděl:
- "To máš špatné číslo. Ten mobil už dávno nemám. Kamarádi - ty kurvy z naší kapely mi jej ukradli, když jsme jeli z hraní. To víš, potřebujou peníze, mají hladové děcka, tak dostaneš za něj v zastavárně pětikilo a zase je na žrádlo."
   Škoda, že jsme hráli první, ale byl to náš požadavek, protože pak jsme se přesouvali do Řeky na obecní slavnost, kde jsme sice moc Řečany neroztančili, ale doufám, že zaujali. Tak se mějte a užijte si druhé poloviny prázdnin. Tom

Toto napsali na www.idnes.cz, zaplaťpanbůh hrajeme bluegrass... Jano

Malé děti, které často poslouchají country hudbu, mají menší IQ než ratolesti rockerů. Tvrdí to kontroverzní americký profesor hudby doktor Roger Solett. Překvapivé zjištění dokládá výsledky studie tisícovky dětí, které mimo jiné podrobil i testům inteligence.
"Country hudba prostě dělá z dětí hlupáky. Je to především naprosto zdeformovanými texty," nechal se slyšet Solett. Na dokreslení ocitoval několik textů písniček: "Raději budu mít před sebou láhev alkoholu, než abych podstoupil lobotomii. Vytáhni jazyk z mé pusy, abych ti mohl říct nashledanou. Pokud chceš mít vychlazené pivo, přilož ho k srdci mé bývalé manželky."
Doktor Solett je bývalým šéfem prestižního hudebního tělesa Chopin Symphony a nyní je profesorem hudby. IQ testům podrobil na pět set šestiletých dětí, jejichž rodiče poslouchají doma nebo v autě country a stejný počet dětí, jejichž rodiče poslouchají rock´n´roll.
"Děti fanoušků country zpěváků, mezi nimiž figurují Billy Ray Cyrus, Faith Hill, Clint Black, Randy Travis, Garth Brooks, skončily o deset bodů pod hranicí standardních IQ testů, níže, než zhruba pětistovka dětí rodičů, kteří poslouchají rock´n´roll," uvedl Solett.
"Naskytne se otázka, jaký je rozdíl mezi rockem a country. V obou člověk bouchá do bubnů, hraje na kytaru, vyje a dělá randál. Jediným rozdílem v případě country jsou stupidní texty, alespoň si to myslím. Uznejte sami, že slova typu 'chci zbičovat vaši krávu' nikomu IQ nezvednou," dodal doktor Solett, jehož kontroverzní studii mnoho kolegů odmítá, a tvrdí, že je jednoduše zapřísáhlým odpůrcem posluchačů country.


19.7.04
   V pátek jsem na Pomezí stačil vidět akorát tak Poutníky, které považuji za stále stejně stejné. Pak jsem viděl Karla Plíhala, kterého mám rád, ale Honza ještě víc. Škoda, že mu nebylo nic moc rozumět. Přece jenom jeho projev je tichý a nad kotlem aparatúra nestíhala. Měl ale super průpovídky, které byly bez doprovodu kytary srozumitelné.
   Moc, ale opravdu moc dobří byli Jumping Drums a nejvíc na mě zapůsobil Šavlový tanec. Ta melodie tam normálně v těch bubnech byla.
   Nám se hrálo dobře, ale byli jsme si dobře vědomí, že podruhé už do stejné řeky - jak loni - nevkročíme.
   Country bál hráli Skiblu a přiznám se, že jsem od nich čekal víc. Nehráli vůbec vlastní tvorbu, což bylo možná ale dáno právě tím bálem.
   V sobotu jsem viděl Sluníčko, Tempo Di Vlak a nějaké Turnioki, což byl nářez gorolského folklóru v rockové podobě a jevištní show.
   Bohužel, Jarka Nohavicu jsem jenom stačil pozdravit, ale koncert jsem bohužel, jak asi 30% diváků neměl šanci shlédnout. Podle ovací a přídavku to byla určitě bomba. Honza si prý i pobrečel.
   V neděli byl na Jablunkovském náměstí Jarmark. Jumping Drums opět bodoval. Nám začalo lít do aparatúry a na nástroje, tak jsme to přerušili po 40 minutách hraní, aby nás to třeba i nezabilo. A nezabilo nás ani v Děhylově a hrálo se tam taky dobře, protože tam přišlo hodně emigrantů z Góralie a taky náš Fanclub z Ostravy pod vedením Mirka. Takže poslední runda byla vyloženě na přání.
   A zbývá mi popsat hraní na Bahenci. Byli jsme si jistí, že nebude pršet a ono začalo lít jak z konve. Takže stěhování aparatúry pod střechu a hodina a půl technické pauzy na její vysušení. Pak jsme to ale riskli a hráli až do jedné po půlnoci. Zatím tolik z parného léta.
Tom


8.7.04
    V nádherném prostředí údolí řeky Tyrky jsme zahajili velice našlapaný červnový víkend. Hráli jsme tam pro socháře a řezbáře, kteří zkrášlují park nemocnice Sosna. Asi jsme se líbili, protože byla radost dívat se i na polské umělce svíjející se v našem rytmu a připomínající Jožina z Bažin a Hejkala na lesním karnevalu.
    Sobota. Děhylov. Po BG stylu jsme nastoupili my a pak Kamelot, který se mi moc líbil, akorát nechápu toho Horkého, jak oslavuje ve svých písních Ameriku a Kanadu a přitom se veřejně přiznává, že volí komunisty. A taky nechápu Pepu Štrejchla, který se mi divil, že se tomu divím, když prý bývavalo líp. A to už byl jó pane rebel.
    Honza Nedvěd s kapelou. K tomu bych jen dodal, že jej opravdu loni v Prešově brali naši bratia viacej.
    V Horní Suché jsme zrovna zastihli naši zpěvačku Elišku, jak s námi kdysi vyhrála soutěž a zrovna právě zase soutěžila a vyhrála. Přejeme ji hodně zdaru hlavně v té SuperStar, až bude mít na to roky. Odehráli jsme v pohodě, byli jsme i poczynstowani miodulou a pustili na plac Pavla Dobeše s Kotrbou.
    Neděle Kozel na Kozinci. Chcalo od rána. Účast mizerná, ale hraní v chatě pohoda. Akorát, že jsme už byli fyzicky umlácení, ale hrálo to nějak samo. Vlastně taky s pomocí exčlenů Jury a Karla na dobro a foukačky. A Lechovi jsme místo Sekyrka začali říkat Dusiciel.
    A co Kostkov? To už se píše červenec. V nádherném prostředí u rybníka jsme čekali až přestane pršet a pak jsme to rozbalili. Počasí vydrželo až do půlnoci, Děda Žabka si s námi střihnul pět kousků a my jsme byli rádi, že se to líbilo nejen nám a poslucháčům, ale i on měl z toho dobrý pocit. Nejvíc ho potěšilo, jak mu Jano řekl: Dobre to było Ujcu. Dziynka Szumne!!
A já se připojuju. Tom


15.6.04
   Ve stručnosti shrnu minulý týden. Dvě soukromé akce. Jedna v Orlové v příjemné Vinárně Za plotem. Hráli jsme bez aparátu a vystačili si ke spokojenosti vlastní i firmy, která nás pozvala.
   Klimkovické Kytarobití. Naše třetí účast na tomto festivalu. Hlavně, že nám vyšlo počasí. Hráli jsme po nějakých Šamanech. Černobílé seskupení složené ze dvou kytar a jejich majitelů se snažilo navodit atmosféru známými i méně známými skladbami a písníčkami. Škoda, že jsme hráli druzí. Lidi se teprve scházeli. Ale dostali jsme Klimka, což je porcelánový kytarista, kterého si tentokrát odnesl Buble.
   V sobotu jsem odvolil Hutku a byl hrdý na to, že jsem odmítl hraní pro Bobošíkovou v rámci předvolební kampaně, která se konala ve čtvrtek v Ostravě. Hlavně mi na její kandidátce vadil ten Železný, který stejně nakonec křeslo získal. Pokuď budeme volit takové, tak se nedivme, že řidič, který zabije v opilosti tři lidi, nafasuje pouhé 3 roky. S takovou si opravdu ani tu lepší legislativu nezasloužíme.
   V sobotu jme hráli na celkem monstrózní akci v Chotěbuzi. Tam bylo tolik jídla a pití, že by mohl Robert vyprávět. Normálně jsem přibral 3kg a teď je nemůžu dostat dolů. Je ale hezky, tak to vyjezdím dnes večer na kole. Tom


8.6.04
Tak mi pořád vrtá hlavou jedna záhada z pražského metra. Všude Vám tam vykají. Napřiklad: Konečná stanice, prosíme vystupte!! Anebo: Vystupujte vpravo ve směru jízdy!!! A najednou se to změní a začnou vám tykat: Stanice Muzeum. Přestup na trasu C!!! Ještě že nedodají: Ty burane z Góralie!!! Tom


2.6.04
   Ve Valdštejnské zahradě jsme kromě hraní procházeli i rentgenama při vstupech do senátní budovy. Jak psal Horizont, líbili jsme se manželům Pithartovým a to znamená, že teď můžeme jet klidně páchat disidentskou činnost na Kubu. Počasí bylo nádherné, prostředí ještě hezčí. Na pódiu jsme vystřídali všechny účinkující:
taneční soubor Kanafas, zlepšující se Duo Wečírek, sebevědomou a nesrozumitelně artikulující Beatu Bocek, Krystynu Skalickou se Swietjou hrající pseudo folklór, Gimnaści z Vendryně a když jsem na někoho zapomněl, tak sorry.
   Moc děkujeme pražským krajánkům za občerstvení a hlavně za jejich účast. A také zvláštní poděkování patří japonským turistům, kterým jsme na požádání hráli dvakrát Swojóm cestóm. Publikum s náma normálně zpívalo a nežvýkalo, jak před desíti lety v Hogkongu, kde jsme si naivně mysleli, že zpívaji taky. Tom

Zde jsou fotky ze soboty (© Kamil Mrázek)


18.5.04
V pátek jsme hráli na vaječině. Konalo se to na minigolfovém hřišti a a bylo tam moc príma. Taky ale zima. Přece jenom bylo Bonifáce a prsty jsme měli opravdu zkřehlé, až odmítaly poslouchat. Na Uchcanou Žofku jsme měli hrát ve Smilkách, ale opravdu tak chcalo, že pořadatelé zábavu zrušili po vyhlášení vítězů fotbalového turnaje a pustili pouze naše cédéčko Tustela. Slíbili ale, že bude náhradní termín. Do konce května nám zbývá zorganizovat ještě jednu zkoušku a pak Hurráá nach Prague!! 29.5. Hrajeme ve Valdštejnské zahradě už od 11.00. Takže emigranti z Jabla spojte se a přijďte nás podpořit!!!!. Předem dík a ahoj. Tom




strana | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 17 | 18 | 19 | 20 | 21 | 22 | 23 | 24 | 25 | 26 | 27 | 28 | 29 | 30 | 31 | 32 | 33 | 34 | 35 |
Akce v roce 2016
14.1 Domov Nýdek
22.1. Večer s Blafem - Penzion Kostkov
5.2.
Garage Club Ostrava - Country bál
20.2 Soukr. akce - Jablunkov
10.3 Domov Sosna
1.4.-17.4. GM studio
4.4. Městský úřad Jablunkov - vernisáž
8.4. gratulace k "40" Vrtákům - Č.Těšín
29.4 Královna Ocel - Třinec
30.4 Před Werk Arenou - Třinec
21.5. Otevírání studánek - Horská chata Ostrý
1.6. Vaječina v klášteře Alžbětinek - Jablunkov
10.6. Soukromá akce - Nebory
11.6. Dny guláše a piva - Javorový vrch
11.6. Soukr. osl. - Návsí
24.6. Scuk na rynku v Jablunkově
25.6. Obecní slavnost - Hať - okr. Opava
1.7. Karviná - Lodičky
2.7. Festival na pomezí - Dolní Lomná
5.7. Soukromá oslava - Pioseczno
9.7. Stars - minigolf - Třinec
30.7. Ligotský jarmark - Komorní Lhotka(17)
6.8. Vendryně(16.30)
13.8. 120. výročí SDH v Ostravě Radvanicích
20.8. Mosty u Jablunkova(16)
28.8. Ornontowice - Polska(17)
3.9. Svatba - Motorest Vendryně(12)
3.9. Retro zabawa - Piosek(19)
8.9. Domov důchodců - Komorní Lhotka(14:30)
17.9. Jabkový den - Jablunkov
18.9. Rozloučení s létem - Bystřice(15)
1.10. Soukromá akce - Oldřichovice(16)
2.10. koncert předvolební
5.10. koncert předvolební
6.10. koncert předvolební
12.11. Country husa v Glejtovně - Třinec
1.12. Vernisáž A. Szpyrce - Jablunkov
18.12. Vánoční Jarmark - Jablunkov

Počet vystoupení po dobu existence kapely:
1985 - 1   1986 - 14
1987 - 19 1988 - 27
1989 - 46 1990 - 38
1991 - 11 1992 - 18
1993 - 19 1994 - 18
1995 - 25 1996 - 35
1997 - 34 1998 - 35
1999 - 40 2000 - 40
2001 - 53 2002 - 52
2003 - 56 2004 - 42
2005 - 42 2006 - 35
2007 - 46 2008 - 49
2009 - 40 2010 - 42
2011 - 44 2012 - 48
2013 - 38 2014 - 52
2015 - 47 2016 - 25

celkem - 1133



Počet přístupů: Statistiky těchto stránek